Mentální trénink ve sportu

Mentální příprava se ve sportu už mnoho let řadí mezi základní faktory úspěchu a vyššího výkonu u sportovce.

Nemusíte být olympijský vítěz, mistr světa ani profesionální sportovec, abyste byli úspěšní. Každý z nás si nastavuje svoji laťku úspěchu sám pomocí svých osobních cílů.

Ale pro všechny z nás platí to stejné. Abychom se dostali tam, kam si přejeme, je nutné trénovat nejen fyzicky, ale i mentálně. Naladit svoji mysl pro dosažení našeho cíle. Získat ji na svoji stranu tak, aby nás podporovala a ne blokovala.

Existuje sada mentálních schopností, které podporují úspěch ve sportu. Všechny z nich je možné se nejen naučit, ale stále se v nich i zdokonalovat. A navíc jsou přenositelné i do ostatních oblastí života, např. do práce, studia.

První základní mentální dovedeností je volba postoje, která vede k pozitivnímu přístupu. Postoj je vždy otázkou naší volby. My sami si volíme, zda bude náš postoj pozitivní či negativní. Zda se zaměřujeme na poražení soupeře nebo zlepšování svých osobních výkonů. Jak se umíme poučit z úspěchů i neúspěchů. A také, jak dokážeme vybalancovat sport a zbytek našeho života.

Další velmi důležitou složkou mentální přípravy sportovce je práce s našimi přesvědčeními – čemu věříme o sobě i o okolním světě. Přesvědčení můžeme rozdělit na několik kategorií. První kategorie se týká toho, čemu věříme o sobě - o tom, co dokážeme a kdy to dokážeme. Patří k nim myšlenky typu: „Tohohle soupeře nemám šanci nikdy porazit… “, „Tento povrch mi nevyhovuje.“, „Nejsem dnes v dobré kondici.“, „Soupeř má víc natrénováno a minule porazil XY…“. Druhou kategorií jsou přesvědčení o tom, zda to je vůbec možné dokázat. Na to je ukázkovým příkladem běh Rogera Bannistera na 1 míli. Lékaři věřili, že je ze zdravotního hlediska nebezpečné zaběhnout tuto vzdálenost pod 4 minuty. Jakmile však však byl tento mentální blok odstraněn, tak dokázalo daný rok zaběhnout 1 míli pod 4 minuty dalších 30 běžců. Je to dáno tím, že by najednou zlepšili tréninkem svůj fyzický výkon? Pravděpodobně ne.

Motivace. Energie, která nás táhne dál a nutí nás pokračovat v tréninku. Vytrvat, i když se nám třeba nedaří tak, jak bychom si představovali. Udržovat si stabilní pozitivní motivaci pomáhá ke konzistentnosti sportovních výsledků. Jsou dva typy lidí. Jedni přirozeně jdou za svým cílem a mají stabilní sebemotivaci. Další typ má motivaci kolísavou. Více se tomu věnují NLP motivační filtry, které pomáhají sportovcům i jejich trenérům odhalit směry motivace a pracovat s nimi.

Základem sportovního – a nejen sportovního – úspěchu je identifikace dlouhodobých a krátkodobých cílů, abychom si jasně vymezili, čeho chceme dosáhnout. Protože, pokud nevíme, kam jdeme, tak nezjistíme, zda jsme již na místě. Můžeme to přirovnat třeba k navigaci. Pokud se chci dostat z místa A do místa B, tak potřebuji nejprve vědět, co je tím bodem B. Stanovené cíle musí vycházet ze stávající výkonnosti a být dostatečně motivující, ale zároveň reálné.

Při osobní přípravě na závody nesmíme zapomenout na práci s imaginací a na kontrolu nad svými myšlenkami a vnitřním dialogem. Každá myšlenka se skládá ze 3 částí. První z nich je název. Ačkoliv se to nezdá, tak právě název udává následný obsah myšlenky. Vezměme si jenom rozdíl mezi názvem „Vyhrát“ a „Neprohrát“. Možná vám na první pohled přijde, že jde o to samé. Ale není to tak. Náš mozek si totiž neumí nepředstavit. A vzhledem k tomu, že druhou částí myšlenky je obrázek nebo film, tak si u "Neprohrát" vybavíme nejprve prohru, kterou jakoby přeškrtneme. Ale byla tam. Aspoň na zlomek sekundy. Pokud si však vytvářím obrázek k titulku „Vyhrát“, tak se mi v hlavě vybaví něco úplně jiného. A k obrázku či filmu se mi v obou případech automatiky připojí 3.část myšlenky, kterou je vnitřní dialog.

Vnitřní dialog je taková úplně samostatná kapitola. Dokáže nám totiž na jedné straně pomoci a být naším výborným přítelem. Ale pokud s ním neumíme správně pracovat, tak dokáže být naším velikým nepřítelem a vnitřním soupeřem, který povede k naší prohře. Vnitřní dialog totiž ovlivňuje naše myšlenky, pocity a následně i chování.

Velmi důležitou součástí mentální přípravy je ovládání svých emocí a dosažení emoční stability. Během sportovního výkonu se emoce střídají. Zažíváme chvíle vzrušení, natěšení, nervozity, štěstí, ale i zklamání, naštvanosti či vzteku. A se všemi těmito emocemi se musíme naučit zacházet. Neuro-lingvistické programování využívá hned několik technik na zvládání emocí. Některé z nich můžeme použít dopředu - jako přípravu na budoucí možné nové či opakující se situace. Jiné používáme těsně před sportovním výkonem nebo i během něj.

Udržení koncentrace a pozornosti je ve sportu známý pojem. Ale zároveň je to něco s čím řada sportovců bojuje. Být „tady a teď“, nezaměřovat se na minulost a nepředvídat budoucnost. Udržovat svoji pozornost a nenechat se rozptýlit ani okolním prostředím a ani sebou samotným. Existuje celá řada strategií, které pomáhají v rámci mentální přípravy zlepšit právě koncentraci a pozornost.

Zvládání neúspěchů a proher patří ke každému sportu. Každý sportovec někdy v životě zažil neúspěch či prohru. Nicméně je veliký rozdíl mezi sportovci v tom, jak s tím umí naložit. A zda jsou schopní se z toho poučit a vytěžit pro sebe něco pozitivního. Vzít neúspěch či prohru jako zpětnou vazbu. Můžeme se samozřejmě i zamyslet nad tím, zda výhra je skutečně vždy výhrou a jestli nás někdy prohra neposune víc k našim cílům a budoucímu úspěchu.

Poslední oblastí mentálního tréninku je práce se strachem. Strach se ve sportu může objevit v různých podobách a může mít celou řadu příčin. Ať už je to strach ze selhání, z výsměchu, ze zranění či dokonce strach z úspěchu. Zvládání strachů patří do výbavy sportovce. NLP má hned několik technik na práci se strachem. Umí třeba vymazat a změnit naše vzpomínky na minulé zážitky nebo dodat do současné situace jiné emoce.

Jak je vidět, tak mentální trénink zahrnuje opravdu celou řadu nejrůznějších oblastí a NLP techniky nám dávají mnoho nástrojů k tomu, aby byl rychlý, efektivní a vedl k trvalým výsledkům. Nevěříte? Přijďte si vyzkoušet sami na sobě. A vůbec nezáleží na tom, zda jste nebo nejste sportovec. Techniky, které se naučíte můžete použít v celé řadě jiných oblasti, které se sportem vůbec nesouvisí.

Autor: Ing. Jitka Ďuricová